Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rodič - člověk smířeně pozorující, jak se mu mrzačí dítě

1. 09. 2017 8:18:08
Ve významu by se dalo říct, že je to rodící jedinec. Člověk, kterému se z rodidel dere nový člověk. Je to genderově korektní?

Jsem si vědom absence rodidel. Místo nich mám jiný aparát. Ale ještě než začnu to slovo rozmotávat dopodrobna, dovolte mi, abych si chvilku pofňukal.

Chápu, že žijeme v době, kdy můžou strčit oplodněné vajíčko do čehokoliv, že dítě může porodit jeho vlastní babička, strýček, nebo fenka od sousedů. Že prostě věda pokročila. Ale stejně... jako rodič si nepřipadám. Snad jako plodič, když už držíme tuto logiku.

Stejně tak slovo "přirození". Bylo by naivní domnívat se, že to vzniklo z toho smyslu, že je přirozené tyto partie ukazovat kdekomu, promenádovat se po ulici nahý. Už v šestnáctém století s adamity zametli, ani v dnešní době není nic přirozeného na tom, nezakrývat na veřejnosti jakoukoliv část těla, co se při chůzi houpe. Tudíž ten smysl slova "přirození" bude jinde: popisuje část těla, která je nezbytná při rození. A ať se dívám do trenclí sebevíc, nic takového tam nevidím. Snad jen něco, co je nezbytné (nemusíte mi tento mýtus bourat, mějte srdce) při plození. Tudíž jsme i v tomto případě opět my - muži - odstrčení někde v koutě, leč jsme rodiči, leč jsme obdařeni přirozením, jakože... v uvozovkách...

No a teď k tomu slovu z nadpisu. Rodičem je člověk jen chvíli. A pak se změní v kojiče, přebalovače, chlácholiče, chodící mrtvolu, která zapomněla co je to spánek. Ale to netrvá věčně. S tím jak děťátko roste, mizí potřeba služeb toho člověka, co to má všechno na krku, až to přeroste do stavu, kdy je jakákoliv asistence spíše na obtíž. A ano, mohou za to kolektivní aktivity, jako třeba školní docházka.

Existovaly časy, kdy bylo vrcholem domácího humoru prdnout pusou robátku na pupek. Byla to éra, kdy jste mohli naslinit kapesník a protřít mu tím oči. Ale zkuste si to teď! Teď jste dobří akorát tak na to, abyste včas zaplatili za wifi, koupili deset spinnerů ačkoliv víte, že než se dotočí poslední z nich, skončí ten první v koši. Dřív jste mohli vytáhnout ze skříňky jakékoliv tričko, které jste dostali od sousedů po dětech, kteří je dostali od švagrové po dětech, a bylo to v pohodě. Teď už to holt nejde. A dřív, však si vzpomeňte, byla vaše muzika nejlepší na světě, ale dnes? Dnes musíte poslouchat KPOP (řečeno keypop, jak říká zcela objektivně má mamka - gaypop), což je korejská popová muzika, ze které vám slezou nehty z nohou. Svět se změnil. Nechal vás opuštěnou/opuštěného s nasliněným kapesníkem v ruce.

Stále jste rodič. Když ve škole chtějí "podpis rodičů", chtějí podpis přímo váš, snaží se vás tak uchlácholit, že jste stále ve hře, že se s vámi počítá. Ale hrozná realita je, že už se s vámi nepočítá. Protože to slovo má pravdu. Účel máte, když se to rodí (pokud jste tedy žena. Pokud jste muž, mohla vám po aktu samice ukousnout hlavu a žádná škoda by nenastala). A pak už to jde z kopce takovým fofrem, že by bylo tupé, nedržet si tupé.

Z rodiče se stane strpitel. To v praxi znamená to, že na většinu věcí, které chce dělat jeho dítě, má zcela opačný názor, a ten je ve většině případů udupán, hystericky překřičen, nebo takticky ignorován. Tudíž rodič, pokud se chce na sebe ještě někde podívat do zrcadla, musí využít svých předností. Dospělý má většinou oproti svému dítě větší váhu i sílu. Což jsou faktory sice pěkné, ale ve světě s trestněprávní odpovědností a etickou kulturou neaplikovatelné. A pak zbývá co? Ano, už toho moc není. Snad jen životní zkušenost.

Každé rozčilení nás vede blíž a blíž k díře, kterou nám budoucnost někde vykopala. Stoický klid se jeví jako východisko většiny situací. Uvědomění si, že naše obavy a představy o světě jsou zkresleny stále tím pocitem bezbřehé zodpovědnosti a opatrnosti, ze které jsme už v tuto chvíli měli všichni vyrůst, ale všichni jsme z ní nevyrostli.

Dítě tam musí vylézt. Proč? Určitě se to dovíte, protože ten rozhovor rozpoutá vaše rázné "nemůžeš" a následuje argumentační smršť, která na vás nenechá nit suchou. Takže to "nemůžeš" klidně ještě rezonuje v prostoru, ale vaše oči sledují robátko, které se drápe někam, odkud určitě spadne a zláme si vaz. Protože tam prostě vylézt musí. I když je to vysoko. I když má na nohou jenom žabky. Všichni tam vylezli. Všichni, oděni jen v sukni z listí, vybaveni pouze dýkou, porazili medvěda. Dokonce i vy. A dole stáli vaši rodiče a volali: Hlavně nespadni! A vám pak možná vrtalo hlavou, proč to říkají? Že nejste padlí na hlavu a nelezete tam proto, abyste odtud spadli. Ale teď se role obrátily a vy znáte odpověď.

Teď už to víte úplně všechno. Už se můžete jenom koukat a pomalu si chystat úplně zbytečný proslov, který bude začínat slovy: "Já jsem ti to říkal/a, že spadneš..."

Autor: Jan Sviták | pátek 1.9.2017 8:18 | karma článku: 22.98 | přečteno: 1182x

Další články blogera

Jan Sviták

Hubněte s Nutellou

Ano, čtete správně. Nový hubnoucí program vytvořený týmem světových odborníků na zdravý životní styl, vyvinutý ve spolupráci s vrcholovými sportovci, můžete hodit do koše, už ho nebudete potřebovat.

22.6.2017 v 11:10 | Karma článku: 15.60 | Přečteno: 523 | Diskuse

Jan Sviták

Volte Miloše Zemana

"Její Veličensto královna Alžběta II. udělí audienci prezidentu republiky a jeho manželce." Napsal dnes hradní mluvčí na twitter. Proto jsem si přečetl články na toto téma. Proto jsem si přečetl i diskuze pod nimi.

12.6.2017 v 20:26 | Karma článku: 42.29 | Přečteno: 5644 | Diskuse

Jan Sviták

Nejlepší věci jsou zadarmo

Pokud máte rádi původní českou literaturu a zajímají vás stálice literárního nebe, nebo nově explodující materiál, sáhněte po časáku s názvem Partonyma. A pokud literaturu nemusíte, nevadí, určitě něco dávají v telce.

27.5.2017 v 11:35 | Karma článku: 6.78 | Přečteno: 608 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Tereza Lišková

Dokonalá matka

Jsem dokonalá matka. Vždy dokonale upravená a oblečená podle poslední módy. Jsem skvělá kuchařka, matka, manželka i milenka. Dá to sice hodně práce a odříkání, ale rozzářená tvář dítěte a spokojený výraz manžela za to stojí.

22.9.2017 v 8:52 | Karma článku: 7.84 | Přečteno: 152 | Diskuse

Klára Dvořáková

Co neříkat ráno po náhodném sexu

Večírek, spousta alkoholu, jiskření, vášnivá noc, bolestivé ráno a z pod peřiny kouká cizí noha. Za které otázky máme chuť zabíjet?

22.9.2017 v 8:35 | Karma článku: 12.94 | Přečteno: 551 | Diskuse

Jitka Štanclová

Děcka, hybaj na pole!

Už když jsem přicházela ze školy k domovu, vsázela jsem se sama se sebou, zda tam bude ten vzkaz ležet.

21.9.2017 v 15:25 | Karma článku: 26.34 | Přečteno: 619 | Diskuse

Ivana Dianová

Trest nebo výsměch?

A je to jenom výsměch samotné oběti, a nebo snad celé společnosti? Asi oboje, nebo nevím.................................

20.9.2017 v 16:17 | Karma článku: 34.14 | Přečteno: 1363 | Diskuse

Viktorie Beso

No, byl to porod!

Podruhé je to prý brnkačka. Pokud tím někdo myslel brnkačku na nervy, tak potom ano. Zrození druhého potomka byl totiž Texaský masakr motorovou pilou.

20.9.2017 v 10:57 | Karma článku: 37.67 | Přečteno: 3634 | Diskuse
Počet článků 122 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1722

Jan Sviták je dekadentní romantik, teoretický horolezec a příležitostný šašek. Jeho cílem je najít sám sebe a naučit se sebelásce (i na psychické úrovni). Psaní příběhů je jeho životní vášní. Píše pro dospělé, kteří touží být dětmi a pro děti, které touží být dospělými. Živí se převážně potravinami z velkých obchodních řetězců. Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.