Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dej holce jméno

15. 09. 2016 9:00:00
Třeba Gertrůda. Nebo Květoslava. Prostě nějaké fajn jméno, ať si ji pak poznáš, když ji necháš někde v koutě. Ať si ji pak přivoláš.

Lukáš Vavrečka je jediný člověk na světě, kterému dáte do postele tři nahé holky a on zůstane oblečený, smrtelně vážný a bude jim držet knihu, ať si mají z čeho číst. Nebo bude v přestrojení za Johna Deppa vláčet jednu polonahou dívku po knižním veletrhu a žádat vás, ať ji pojmenujete a to jméno jí napíšete na kůži, kamkoliv si vyberete. Je to prostě kvítko, co si budeme vykládat.

Je to spisovatel a ti jsou všichni divní. Lukáš patří mezi ty plodnější. Kromě jednoho syna s typicky spisovatelským jménem stvořil ještě několik knih. Jeho nejnovější romány nesou název Alibi na příští noc a Dej holce jméno. Obě mi daroval. A napsal do nich věnování. S datem 26.10.2015 a s prosbou, zda bych mu na Dej holce jméno napsal recenzi. Souhlasil jsem.

Několikrát mi to od té doby neopomenul připomenout. A když mi v srpnu letošního roku řekl, že ho neštve ani tak to, že jsem se vykašlal na tu recenzi, ale že jsem tu knihu ještě ani nečetl, zastyděl jsem se. Lukáš napíše novou knihu rychleji, než já ji přečtu :-O A tak jsem si strčil do báglu Dej holce jméno a světe div se, za tři cesty vlakem byla ve mně.

A teď k té recenzi. Nejsem recenzent a tak jsem si zagoogloval a načetl si, co o této knize říkají ostatní. Třeba pan Lojín. To je panečku recenze. Nebo si stačí přečíst anotaci od Davida Zábranského a už i samotnému Vavrečkovi musí být jasné, že v mém případě nevsadil na správného koně. Spíše si nasral do bot, protože když si jeho literární svět představíme jako křehkou, kouřem provoněnou výstavu z křišťálu a porcelánu a mě jako mě, zjistíme že já sedím vedle v knajpě u třetího piva a čekám na objednaný guláš.

Ano, teď to vyjde najevo, jsem literární dobytek, který chce vědět: toto je Petr, instalatér, hlavní hrdina. Toto je obrovská, chlupatá medvědice, která mu noc co noc lozí do postele a sexuálně jej zneužívá. Toto je zombík, co se mu snaží ukousnout hlavu a toto je tank, ve kterém všichni jezdí po nedělním obědě na výlety. Cokoliv jiného ve mě budí pocity zoufalství.

A Dej holce jméno začíná stránkou mínus sedmdesát sedm něčím, co je víc poezie, než próza. Žádné tečky, žádná velká písmena. Co řádek, to věta.

A další kapitola formou interview.

A tento rytmus autor drží po celou dobu knihy.

Ale on to Davča píše v té anotaci, co má kniha na zadku. "Lukáše Vavrečku kdysi označili za postmodernistu, řekněme za autora spíše formy než obsahu. Sic! Znám jen málo tak vášnivých vypravěčů, čímž ale nechci říct, že Vavrečkova poslední kniha je lehké čtení; ne, forma i dál stojí v cestě (a sama jest cestou): poezie, rozhovor, hry s interpunkcí, experiment."

Nicméně... začínal jsem čtyřikrát. Čtyřikrát jsem četl znovu a znovu první stránky Vavrečkova experimentu, než jsem pochopil jednu podstatnou věc. Je to jenom hra.

Vavrečka, stejně jako jiní před ním i po něm, nevystačí s pouhým příběhem. Možná jej rodiče nechávali příliš brzy a příliš často bez plenky, a tak si chce Lukášek hrát. S čímkoliv je po ruce. A když už si jednou k té klávesnici sedl, hraje si tedy se slovy. Ale pozor! Jeho hra má velmi přísná pravidla a celou dobu drží nastavenou logiku. A ve chvíli, kdy na jeho hru přistoupíme, tudíž přestaneme řešit formu, provede nás po střechách Brna, i po mnohých ložnicích a my zjistíme, že tato procházka je nejen napínavá a tajemná, ale i zajímavá.

Brzy se vyladíme se specifickým stylem vyprávění a najdeme v něm potěšení. Zorientujeme se v dívčích jménech a už jedeme plnou parou vpřed do světa podivínského spisovatele Jakuba Hirsche, který se svérázným způsobem chopil vyšetřování smrti mladé dívky Lucie.

Milostný život hlavního hrdiny je vcelku pestrý a skrze něj autor servíruje příběh. Vavrečka se nebojí využít věci, jako je ramínko na košili, nebo krém proti stárnutí kůže. Některé dívky se kvůli Kubíkovi mohou doslova rozpůlit a v určitou chvíli se přistihnete, že vlastně nevíte co je ta servírovaná flákota, co omáčka, co příloha. A tak to má být, protože flákota je v tomto vyprávění všudezdejší.

Když už jsme u toho jídla, nejskandálnější věc z celé knihy je to, že i když se to v ní doslova hemží ženami, žádná z nich netráví večery u sporáku. Spíše naopak.

Dej holce jméno nebylo mé první literární setkání s mladým, sympatickým, pardubickým spisovatelem. A po překvapivě příjemném a zajímavém zážitku mohu s čistým svědomím prohlásit, že rozhodně ne poslední. Ještě že mi 26.10.2015 podaroval i Alibi na příští noc :)

Autor: Jan Sviták | čtvrtek 15.9.2016 9:00 | karma článku: 13.43 | přečteno: 499x

Další články blogera

Jan Sviták

Hubněte s Nutellou

Ano, čtete správně. Nový hubnoucí program vytvořený týmem světových odborníků na zdravý životní styl, vyvinutý ve spolupráci s vrcholovými sportovci, můžete hodit do koše, už ho nebudete potřebovat.

22.6.2017 v 11:10 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 411 | Diskuse

Jan Sviták

Volte Miloše Zemana

"Její Veličensto královna Alžběta II. udělí audienci prezidentu republiky a jeho manželce." Napsal dnes hradní mluvčí na twitter. Proto jsem si přečetl články na toto téma. Proto jsem si přečetl i diskuze pod nimi.

12.6.2017 v 20:26 | Karma článku: 42.25 | Přečteno: 5557 | Diskuse

Jan Sviták

Nejlepší věci jsou zadarmo

Pokud máte rádi původní českou literaturu a zajímají vás stálice literárního nebe, nebo nově explodující materiál, sáhněte po časáku s názvem Partonyma. A pokud literaturu nemusíte, nevadí, určitě něco dávají v telce.

27.5.2017 v 11:35 | Karma článku: 6.77 | Přečteno: 542 | Diskuse

Jan Sviták

Legrační Česká republika

Tatíček Zemaníček odjel orodovat do Číny a nechal zemi bez dozoru. Snad se mu tady zlobiví kluci neporvou. Snad tady nenastane převrat. Snad Kajínek neuteče ještě před jeho návratem, aby mu mohl dát Milošt.

12.5.2017 v 14:06 | Karma článku: 14.73 | Přečteno: 447 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Nepodařilo se jim zhubnout do plavek... :-)

Miroslav Kemel je český karikaturista a písničkář. Živí se tvorbou kreslených vtipů. První vtip mu otiskli v deníku Práce v roce 1987, v roce 1989 publikoval v Dikobrazu.

24.7.2017 v 17:15 | Karma článku: 8.40 | Přečteno: 197 |

Michal Schmidt

Válečná vizuální epopej z břehů Dunkirku

Christopher Nolan se řadí k předním autorům Hollywoodu, do kterého se nikdo nebojí vložit svou důvěru. Tu si původem anglický filmař znovu zasluhuje svým novým válečným filmem Dunkirk.

24.7.2017 v 16:26 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 221 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Z bývalého akademika tuctovým politikem

Příklad dokonalé a úplné proměny teď sledujeme na ministrovi školství. A jako tuctový politik si pohrává s pravdou jako s plastelínou. Zcela účelově celý kariérní řád zúžil na peníze.

24.7.2017 v 9:46 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 568 | Diskuse

Karel Sýkora

Pat Metheny – Last train home

Patrick Bruce Metheny je americký jazzový kytarista a skladatel, v současné době je jedním z nejúspěšněších jazzových hudebníků.

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 |

Antonín Strnad

U2 v Berlíně

Několik mých osobních zážitků z koncertu U2 v Berlíně, v rámci turné ke 30. výročí vydání alba The Joshua Tree. ​

23.7.2017 v 20:59 | Karma článku: 6.81 | Přečteno: 229 | Diskuse
Počet článků 121 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1719

Jan Sviták je dekadentní romantik, teoretický horolezec a příležitostný šašek. Jeho cílem je najít sám sebe a naučit se sebelásce (i na psychické úrovni). Psaní příběhů je jeho životní vášní. Píše pro dospělé, kteří touží být dětmi a pro děti, které touží být dospělými. Živí se převážně potravinami z velkých obchodních řetězců. Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.